Back

Prises de position - Prese di posizione - Toma de posición - Statements                


 

Jihoafrická republika: nepokoje ukazují, že je třeba svrhnout kapitalismus a bělošskou i černošskou vládnoucí třídu!

 

 

15. července bylo při šestidenních nepokojích, které jsou považovány za nejhorší výbuch hněvu od konce apartheidu v Jihoafrické republice, oficiálně zaznamenáno více než 117 mrtvých a více než 2 000 zatčených.

Vše začalo poté, co byl bývalý prezident Jacob Zuma zatčen za korupci. Ještě v době, kdy byl viceprezidentem, přijímal úplatky za zprostředkování zbrojního kontraktu s francouzskou firmou Thompson (nyní Thales); k tomuto případu, který se táhne již několik let, se přidala obvinění Zumy a jeho rodiny z korupce ze strany vlivných jihoafrických firem (skupina Gupta) a některých dalších (MacKinsey, americká „poradenská“ firma velmi aktivní u současné francouzské vlády, americká KPMG, německá SAP SE atd…). Zumovi, který nastoupil po Nelsonu Mandelovi do čela ANC (vládnoucí od konce apartheidu), se předtím, než se stal prezidentem, dlouho dařilo vyhýbat se problémům se soudy: pouze jeho finanční ředitel byl odsouzen v kauze Thompson (1). Hlavní odborová organizace COSATU, stejně jako komunistická strana (SACP), vždy podporovaly tohoto „bojovníka za svobodu“, který byl vězněn spolu s Mandelou a který patřil k levému křídlu (!) ANC. V roce 2018 byl nicméně donucen odstoupit z prezidentského úřadu po odhalení nových finančních skandálů. A ačkoli následně dospěl k dohodě s ostatními frakcemi ANC, zostření vnitrostranické rivality vedlo k tomu, že justice nakonec dostala zelenou k jeho zatčení.

A tehdy na protest proti jeho uvěznění začali v provincii KwaZulu-Natal demonstrovat jeho příznivci z řad etnika Zulu, jehož je členem.

 

BÍDA A HLADOVÉ NEPOKOJE

 

To bylo spouštěčem revolty, která se rozšířila především do provincie Gauteng, kde se nacházejí dvě největší města v zemi, Pretoria a Johannesburg. Tato vzpoura však neměla nic společného s etnickými otázkami nebo vnitřním soupeřením uvnitř vládnoucí strany. Na černošských předměstí, v chudinských dělnických čtvrtích velkoměst, docházelo k rabování obchodů, lékáren a velkoobchodů, k útokům na nákladní automobily převážející potraviny, k přerušování cest a vypalování úředních budov, při současném ohromení policejních sil. Vláda povolala tisíce vojáků a záložáků, aby obnovili pořádek (ve čtvrtek 14. dubna jich bylo 25 000), včetně střelby do davů, zatímco bělošští a indičtí majitelé obchodů a nemovitostí zřizovali ozbrojené milice, aby hlídali své čtvrti a bránili svůj majetek.

Tyto nepokoje jsou důsledkem dramatické situace, která sužuje velkou část obyvatelstva. Jihoafrickou republiku, nejprůmyslovější africkou zemi, jejíž ekonomika se již několik let nachází v útlumu, těžce zasáhla současná hospodářská a zdravotní krize. V roce 2020 zažila nejhlubší a nejdelší hospodářský pokles za posledních 26 let (pokles HDP o 8 %). Polovina podniků v zemi se obává, že krizi nepřežije. Již nyní je míra nezaměstnanosti, která prudce vzrostla, oficiálně 42 % (v městech více než 50 %) – a u mladých lidí (ve věku 18 až 32 let) více než 72 % (2)! Míra chudoby, která na jaře 2020 čítala 55 % obyvatelstva – a míra extrémní chudoby, což znamená potíže s obstaráním potravy až do stavu ohrožení hladem je na úrovni 25 % – se podle údajů Světové banky od té doby zvýšila o téměř 10 % (3).

Zdravotní krize Covid 19 postihuje ve všech zemích nejvíce neprivilegované skupiny obyvatel, ty, kteří mají největší potíže s přístupem ke zdravotní péči; to platí zejména v Jihoafrické republice, kde je vzhledem k obzvláště virulentní „variantě“ naprostá většina obyvatel bezmocná. Kvůli nedbalému přístupu úřadů je očkování velmi pomalé a dostupné pouze pro ty, kteří se zvládnou zaregistrovat v angličtině a na internetu, fakticky tedy pro bělošské obyvatelstvo; to má navíc nejčastěji sjednáno privátní zdravotní pojištění nezbytné k získání potřebných léků, zatímco 90 % černošských rodin těmito prostředky nedisponuje. Je nasnadě pochopit, proč výtržníci rabovali lékárny a proč dokonce zapálili očkovací centrum!

Jihoafrická republika je vskutku jednou z nejméně rovnostářských zemí na světě; průměrný plat černošského obyvatelstva je třikrát nižší než plat bělošského a plat žen je o 30 % nižší než plat mužů, což odráží rozdíl v postavení obou těchto skupin: proletáři jsou v drtivé většině černoši (a černošské ženy), zatímco běloši zastávají nejkvalifikovanější a nejlépe placená pracovní místa a jsou nadto méně často postiženi nezaměstnaností.

Tato země se dále vyznačuje množstvím rozsáhlého bohatství, které je napojeno na velké kapitalistické skupiny a na novou černošskou buržoazii (například Cyril Ramaphosa, současný prezident, Zumův rival, bývalý právník stojící v čele hornických odborů NUM a Mandelův následovník, jenž se stal nejbohatším byznysmanem). Političtí odpůrci Zumy jej obviňují, že neudělal nic pro zlepšení podmínek chudých černošských mas a že naopak udělal maximum pro zachování zájmů bělošské buržoazie; skutečností je, že třicet let po skončení apartheidu se situace proletářů a černošských mas nijak zásadně nezměnila a ekonomická nadvláda bělošských kapitalistů zůstala nedotčena.

To je ale přesně důvod, proč bělošská vládnoucí třída na konci 90. let souhlasila s předáním řízení politické moci ANC: byla to nejlepší cesta, jak zachovat kapitalistický řád a zájmy jihoafrické buržoazie, včetně velkých vlastníků půdy a to prostřednictvím utlumení masové agitace a ukázněním proletářů pomocí odborů napojených na ANC.

Navzdory ozbrojenému boji proti režimu apartheidu neměl ANC nikdy jiný cíl než reformu jihoafrického kapitalismu; a navzdory socialistické propagandě byla SACP, která byla jeho hybnou silou, stejně jako celé stalinistické hnutí, vždy nepřátelská vůči proletářské revoluci, a to i předtím, než se na počátku 90. let oficiálně vzdala jakékoli revoluční perspektivy. Po léta byla její perspektivou „národně demokratická revoluce“, tj. nacionalistická a mezitřídní, na rozdíl od skutečné komunistické perspektivy případné mezinárodní a proletářské revoluce, tedy revoluce pouze jedné třídy. Její veskrze buržoazní perspektiva nemohla než vést ke spojení se zavedeným řádem, jakmile vládnoucí třída opustila režim apartheidu. Výsledkem je vytvoření černošské buržoazie a maloburžoazie a upevnění kapitalismu a buržoazní nadvlády. Dnes SACP organizuje ostrahu veřejných budov a vyzývá k „obraně naší těžce vydobyté demokracie“ před výtržníky, kteří jsou označeni za „kontrarevoluční“ zločince (4) …

Dělnická třída v Jihoafrické republice má za sebou dlouhou historii tvrdého boje proti obzvláště chamtivým kapitalistům. Zažila a denně zažívá tajné spojenectví svých takzvaných „přátel“ – od ANC přes SACP až po velké kolaborantské odbory – s kapitalisty. Sama se může přesvědčit o tom, že tři desetiletí demokracie přinesla prospěch pouze jejím třídním nepřátelům a jejich přisluhovačům.

Není ovšem odsouzena k tomu, aby musela snášet vykořisťování, bídu a hlad navždy – a střelbu, když se vzbouří. Jako tvůrce veškerého společenského bohatství prostřednictvím své práce má sílu vítězně se postavit všem nespravedlnostem a zaútočit na kapitalismus, který je jejich příčinou – jestliže najde cestu boje a revoluční třídní organizaci.

Neřízený výbuch hněvu posledních dnů buržoazii zneklidnil: měla tušení o hněvu proletářských mas, které ji nazítří prostřednictvím komunistické revoluce donutí zaplatit za všechny zločiny jejího systému.

 

Nechť se buržoové třesou při tomto pomyšlení! Proletáři nemají co ztratit, leda své okovy. Dobýt mohou celý svět.

 


 

(1) Ten tvrdil, že kromě plateb Zumovi francouzská firma posílala peníze také do tajného fondu ANC, což demonstruje rozsáhlou zkorumpovanost Mandelovy strany. Francouzští prezidenti Chirac a Sarkozy intervenovali u jihoafrických úřadů, aby zastavili stíhání této mistrné korupční francouzské firmy.

(2) www.thenationalnews.com, 16. 7. 21

(3) Podle statistik zveřejněných 7. 7. 2021 činila v roce 2015 míra chudoby u dětí mladších 17 let 62 %, přičemž ve venkovské provincii Limpopo dosahovala 82 % a v provincii Natal 76 %. http://www.statssa.gov.za/?p=13422.

(4) https:// www.sacp.org.za/ content/ sacp-gauteng-call- its-red-brigade- members-and- people-defend- our-hard-won-democracy (15/7).

 

 

Mezinárodní Komunistická Strana

( 17. července 2021 )

www.pcint.org

 

Top

Back to Statements

Back to Archives