Back

Prises de position - Prese di posizione - Toma de posición - Statements                


 

Itálie

Proti pozastavení vyplácení mezd pracujícím, kteří se nenechali očkovat!!!

Proti společenskému despotismu zaváděnému vládou !!!

Proti kolaborantství třídně kolaborantských odborů, které se klaní před vládou a šéfy!!!

 

 

Na základě výnosu zákona z 21. září, který podepsal prezident Mattarella a který byl zveřejněn ve sbírce zákonů, se pozastavuje vyplácení mezd a platů všem zaměstnancům, a to jak státním, tak soukromým, kteří se nechtěli nechat očkovat, a nemohou se proto prokázat tzv. zelenou kartou. Podle této vyhlášky jsou zaměstnavatelé povinni kontrolovat, zda jejich zaměstnanci mají zelenou kartu, a předat prefektovi dokumenty týkající se případného porušení, za což prefekt může zaměstnanci uložit pokutu od 600 do 1 500 eur! Kromě toho, že tito pracovníci nedostávají mzdu, jsou také vystaveni vysokým pokutám. Jedná se o nejkrutější opatření, které Itálie, jediná země na světě, zavedla proti pracujícím!

Uvnitř továren a úřadů se nastoluje tedy skutečný policejní stát, na němž se podílejí všichni velcí i malí šéfové. Co v této situaci dělají odborářští bossové? Po celou tuto dobu se nikdy nepostavili proti jakémukoli opatření, které oslabovalo práva pracujících, rušili dělnické schůze a pokračovali v sabotování dělnických bojů, když spontánně propukaly, a dávali přednost „vyjednávání“ na úkor pracujících u pohodlných jednacích stolů; prosazovali jakákoli opatření, která hájila potřeby podniku a jeho konkurenceschopnost;nikdy neorganizovali skutečné boje proti pracovním úrazům a úmrtím na pracovišti, omezovali se na bědování nad nedostatečnými bezpečnostními opatřeními na pracovišti a prosili o zásah "úřadů", aby byli potrestáni ti, kdo jsou za tato pochybení odpovědní; propuštěné a nezaměstnané ponechali svému osudu a přispěli k rozšíření prekarizace, čímž uvolnili skutečné stavidla pro nelegální práci a nelegální zaměstnávání; nakonec, předstírajíce, že hájí „pracovní místa“, se shodli s vládou a zaměstnavatelskými svazy v útoku na mzdy pracujících, kteří se nechtějí nechat očkovat!

Soustředěný útok šéfů, vlády a kolaborantských odborů na životní a pracovní podmínky proletariátu vyžaduje energickou reakci celého proletariátu, protože tento útok není zaměřen pouze na ty dnes "nenaočkované", ale otevírá období preventivních represí, kterými chce buržoazní moc ještě více podřídit proletariát požadavkům kapitalistického zisku. 

Nastává doba plná konfliktů mezi různými buržoaziemi, protože trhy se stávají stále těsnější proto tolik mnoho konkurentů. Každá buržoazie má tendenci hájit své národní zájmy proti buržoaziím všech ostatních zemí, a aby je mohla účinně hájit ve světě, kde je konkurence stále tvrdší, potřebuje každá buržoazie získat co nejvíce nadhodnoty z námezdní práce. Každá buržoazie ví, že tento mimořádný tlak na existenční podmínky proletářských mas je nutí reagovat, bojovat, bouřit se, a to i násilně, protože v sázce jsou jejich životy a životy jejich rodin. Proto používá všechny prostředky, které jsou potřeba k tomu, aby proletářské masy podřídila svým zájmům; prostředky, které jsou údajně demokratické a mírumilovné, ale které maskují skutečnou třídní diktaturu buržoazie.

Epidemie Sars-CoV-2, kterou světová buržoazie – tolik odhodlané bránit ekonomiky svých podniků a států – vědomě nechaly rozšířit po celé planetě a proměnily ji v pandemii, kterou mohly efektivně omezit a potlačit vyspělé prostředky moderní vědy již od jejího vzniku, byla pro každou buržoazii příležitostí k zavedení a naplánování mnohem přísnější společenské kontroly, než k jaké kdy došlo od konce druhé světové imperialistické války. Není náhodou, že přijatá opatření, od zákazu vycházení přes lockdowny až po intenzivní mediální kampaň šířící strach z „neviditelného“ nepřítele, jakým je nový koronavirus (který byl ve skutečnosti již známý a na němž velké chemicko-farmaceutické nadnárodní společnosti již prováděly výzkum a testy připravujíce se na výrobu miliard dávek, jakmile budou všude zahájeny očkovací kampaně), šla – pod záminkou mimořádné zdravotní situace – žádoucím směrem: podřídit veškeré obyvatelstvo, a zejména proletariát, diktátu dnešních buržoazních vlád a připravit ho na diktát zítřka.

Vedle gigantických zisků, které si velké nadnárodní farmaceutické společnosti shrábly a dále shrabávají do svých kapes, a tedy vedle čistě ekonomického zájmu kapitalistů v sektoru zdravotnictví, je tu i politický zájem buržoazní vládnoucí třídy připravit proletariát na mnohem těžší oběti, jaké přinese příští světová hospodářská a finanční krize a budoucí krize války. Nejbohatší kapitalistické země, zatímco utlačují obyvatelstvo nejslabších zemí v podmínkách rostoucí chudoby a utrpení, si v této fázi mohou dovolit utrácet miliardy, aby pokryly nejnaléhavější potřeby velké části proletariátu, ať už zaměstnaného či nezaměstnaného, a aby jej současně podrobily očkovací kampani, která slouží nejen k navyšování zisků velkých farmaceutických firem, ale slouží i jako nástroj k jeho podřízení vládnímu diktátu: dnes pod záminkou boje proti „neviditelnému“ nepříteli Covid-19, zítra ve válce vedené za nové imperialistické rozdělení světa proti nepříteli velmi viditelnému. Vzájemná konkurence, v níž jsou domácí proletáři systematicky stavěni proti proletářům z řad imigrantů, starší proletáři proti mladším proletářům, vzdělanější a specializovaní proletáři proti proletářům bez zvláštní specializace, proletáři muži proti proletářkám, zaměstnaní proti nezaměstnaným, proletáři severu proti proletářům jihu, je konkurencí, která přesahuje i na oblast zdraví mezi očkovanými a neočkovanými proletáři!

Boj, který musí proletáři vést, je tedy proti vzájemné konkurenci na jakékoli úrovni, protože ta jen nahrává kapitalistům a politikům, kteří hájí své zájmy, a ještě více oslabuje proletariát tváří v tvář všem restriktivním opatřením, která buržoazní politická moc přijímá a bude přijímat pod záminkou ekonomické krize, krize ve zdravotnictví, v oblasti životního prostředí nebo kvůli terorismu, tak jak to dělala v minulosti, když se odvolávala na hodnoty „demokratické civilizace“, které tatáž buržoazní mocnost pošlapává pokaždé, když jsou její zájmy zpochybněny konkurencí s jinými imperialistickými zeměmi.

Pokud jde o očkovací kampaň, v níž se Itálie od roku 2014 stala lídrem mezi západními zeměmi s cílem proočkovat 100 % populace v případě očekávané velké epidemie, vláda postupovala krok za krokem. Zpočátku, než byly k dispozici vakcíny, na nichž velké farmaceutické společnosti pracovaly již od prvního výskytu koronaviru v roce 2003, přešla vláda k restrikcím, uzavírání, červeným zónám, lockdownům a současné „povinnosti“ proletářů pracovat v oblastech, které byly definovány jako klíčové pro národní hospodářství a životy obyvatel (se všemi klasickými nedostatky veřejného zdravotnictví: nedostatek nemocnic, osobních ochranných pomůcek, plicních ventilátorů, hygienických podmínek pracovišť atd.), vytvoření statistických metod pro měření nakažených, hospitalizovaných a zemřelých, které byly účelově manipulované, protože musely podpořit kampaň všeobecného strachu, kterou buržoazie počítala spojit s rozsáhlou očkovací kampaní, jakmile budou vakcíny hotové.

Veškerá činnost vlády byla zaměřena na očkovací kampaň při současném znevažování a úplném přehlížení oblastní zdravotní péče a veškerých lékařských úkonů využitelných pro okamžitý léčebný zásah při prvním výskytu příznaků epidemie. Raději zahltili pohotovosti, nemocnice (jejichž počet se v posledních letech výrazně snížil) a domovy důchodců pacienty s Covidem-19, než aby posílili síť místních lékařů a pokračovali ve výzkumu léčby na bázi krevní plazmy nebo farmaceutických přípravků, které již existují a přinesly účinné výsledky; odložili další léčbu všech ostatních závažných onemocnění (jako by umírání na rakovinu bylo lepší než umírání na Covid!) a dávali „přednost“ pacientům s kovidem, přičemž dobře věděli, že nacpání pacientů s kovidem do nemocnic a domovů důchodců usnadní šíření nemoci, nikoli její léčbu. A všechny hlasy, nejen virologů, imunologů a vědeckých pracovníků, kteří vyjádřili pochybnosti, byly umlčeny, označeny za fake news, očerněny a vystaveny veřejnému posměchu. Je známo, že po celý rok všechna média, a zejména televize, pokaždé, když poskytla údaje o očkovaných, hovořila o „imunních“, zatímco ti samí virologové - sami propagátoři očkovací kampaně - nikdy nezašli tak daleko, aby si namlouvali, že současné očkování zaručuje imunitu. Je zřejmé, že cílem buržoazní propagandy bylo na jedné straně zastrašit většinu populace, aby se nechala urychleně očkovat (známý byl Draghiho výrok: Nenecháte-li se očkovat? Zemřete!), a na druhé straně se ohánět tím, že očkování je rovno imunitě. Když začali oznamovat nutnost třetí dávky… a zatímco mnozí lékaři prohlašovali, že virus nezmizí rychle, ale bude kolovat ještě léta, slovo imunita zmizelo z jazyka televizní žurnalistiky. Mezitím vzhledem k tomu, že očkovací kampaň neprobíhala podle harmonogramu, který si vláda stanovila, a to kvůli neochotě značné části obyvatelstva, vyděšené právě možnou smrtelnou nákazou virem, ale stejně tak vyděšené škodlivými a smrtelnými následky vakcín proti Covidu (na černé listině jsou na prvním místě firmy Pfizer a Astra-Zeneca), vláda systematicky prodlužovala výjimečný stav tím, že zvyšovala restriktivní opatření až k zavedení povinného tzv. green passu – tj. očkování – pro všech 23 milionů italských pracujících a vydírala všechny, kteří nebyli očkováni a nechtějí se nechat očkovat, tím, že rozhodla o pozastavení jejich mzdy, dokud nebudou mít tzv. green pass. Právě proti tomuto dalšímu vydírání musí pracující bojovat, vydírání, jehož smyslem je zostřit mezi nimi vzájemnou konkurenci. Na druhou stranu buržoazní věda není schopna prokázat, že očkováním dojde ke zdolání koronavirózy. Naopak, hovoří o nutnosti třetí dávky a průběžného očkování posilovacími očkováními v následujících letech…

Lstivost italské vlády spočívá ve vyhlášení „výjimečného stavu“ v souvislosti s plnohodnotnou pandemií Sars-Cov-2. V takových případech má stát na výběr: přijmout zákon o povinném očkování pro celou populaci a v takovém případě převzít veškerou odpovědnost za případy, kdy jsou následky očkování pro očkované osoby nepříznivé nebo dokonce smrtelné; nebo, jak se stalo, vydat řadu vyhlášek, které jedna po druhé přidávají celou řadu opatření, jež formálně směřují k boji proti šíření epidemie a ponechávají tak každému občanovi „svobodnou volbu“ nechat se očkovat či neočkovat, ale v praxi ho k očkování zavazují, pokud nechce zůstat vězněm ve svém vlastním domě nebo bez mzdy!

V praxi se jedná o zastřenou povinnost očkování, která přenáší veškerou odpovědnost na jednotlivého pracujícího, jemuž je kromě pozastavení mzdy uložena i vysoká pokuta, pokud se nenechá očkovat.

Virů existují miliardy, tvrdí buržoazní věda, zejména ve světě divoce žijících zvířat. Některé z nich jsou výhradně lidské, jako například neštovice a dětská obrna, a existují i takové, které dokážou udělat druhový skok od divokého zvířete k člověku a stále častěji se přenáší přes zvířata v intenzivních chovech a na trzích, kde téměř zcela chybí hygiena, jež jsou ostatně charakteristické rysy kapitalistické společnosti. Chovy, ve kterých jsou, jak ukázala řada zpráv, navíc zvířata namačkána a je s nimi zacházeno jako se stroji na maso a peníze, a to v nevyhovujících hygienických podmínkách. Znečištění ovzduší, půdy a vody a nekontrolované odlesňování navíc vytvářejí prostředí, které je mimořádně příznivé pro šíření virů - což usnadňuje velmi časté letecké spojení po celém světě -, které se stávají tím smrtelnější, čím více se jim naskytne možnost kontaktu s masami lidí s oslabeným imunitním systémem a kteří již bojují s jinými respiračními nebo srdečními chorobami. Na druhou stranu není náhodou, že průměrný věk zemřelých na Covid-19 v průmyslových zemích je 80 let u mužů a 85 let u žen, přičemž u více než 64 % zemřelých byly zjištěny tři nebo více předchozích onemocnění!

Proletáři, pokud se chtějí účinně postavit nejen tomuto útoku na své bezprostřední existenční podmínky, ale také represivní politice buržoazní moci a celé škále politických a odborových sil, které ji podporují, musí překročit otázku takzvané „individuální svobodné volby“, která se ve skutečnosti ukazuje jako ohromný výsměch.

Proletáři musí bojovat proti zločinnému pozastavení vyplácení mezd, pokud nejsou očkováni, a proletáři, kteří byli očkováni, se musí tohoto boje také zúčastnit a překonat tak další konkurenci, kterou buržoazie mezi proletáři neustále rozdmýchává.

Opakujeme, že cílem buržoazie je kromě plánovaného dokončení očkovacích cyklů pro celou populaci i přes škodlivé následky proticovidových vakcín a přeměny obyvatelstva na pokusné králíky pro farmaceutické experimenty, je – a to je pro buržoazii nejdůležitější – podřídit proletariát (po dobrém pro ty, kteří se nechají očkovat, po zlém pro všechny ostatní) diktátu buržoazní moci a potlačit všechny, kteří se nechtějí stát figurkami v rukou šéfů a politických sil.

Buržoazie kašle na prevenci! Vydělává na pohromách, neštěstích, katastrofách a využívá těchto mimořádných událostí k dalšímu drcení proletariátu v námezdním otroctví!

 

Za třídní solidaritu mezi proletáři, ať už jsou očkovaní či nikoli!

Proti vydírání nevyplácením mezd těm, kteří se neprokáží zelenou kartou!

Proti represím vůči proletářům, kteří se bouří proti útokům na jejich existenční a pracovní podmínky!

Za třídní boj nezávislý na jakémkoli buržoazním a kolaborantském aparátu!

 

 

Mezinárodní komunistická strana  (Il comunista, Le prolétaire, El proletario, proletarian)

( 1. října 2021 )

www.pcint.org

 

Top

Back to Statements

Back to Archives