Jako vždy využívá buržoazie pro své hanebné války také žoldáky

Nemohlo tomu být jinak než v každé buržoazní válce: k oficiálním národním armádám, se všemi jejich uniformami a předpisy, které je opravňují a ochraňují i při těch nejodpornějších akcích, se při vojenských operacích připojují i jednotky žoldnéřů pracujících pro takzvané „poskytovatele bezpečnostních služeb“. Těmto polovojenským organizacím zadávají státy určité operace, u nichž si nepřejí být viditelně politicky angažovány, a to právě proto, že jsou prováděny metodami a prostředky, které jejich zákony nepřipouští.

Zprávy o rusko-ukrajinské válce odhalily, pokud jde o tyto „poskytovatele bezpečnostních služeb“, jak vláda vedená Putinem využívala Wagnerovu skupinu i na Ukrajině, stejně jako předtím v Sýrii, Sahelu, Súdánu, Nigérii, střední Africe, Rwandě a Libyi. Ukrajinská vláda v čele se Zelenským se však nenechala zahanbit; do povědomí se dostala polovojenská organizace známá jako pluk Azov, které se za její vzdor v ocelárnách Azovstal v Mariupolu, v nichž se zabarikádovala a bránila se útoku ruské armády, dostalo ze strany Zelenského (a světových médií) nejvyšších uznání.

Běžně se traduje, že po prostituci představují žoldnéři, známí také jako kontraktoři, druhé nejstarší řemeslo na světě. Ve všech třídně rozdělených společnostech byla ve skutečnosti každá práce vždy odměňována penězi, výsadami, majetkem různého druhu. Kupříkladu podle loňského březnového vydání listu „Corriere della sera“ (1) získala Wagnerova skupina za své služby důl na diamanty ve Středoafrické republice, důl na zlato ve Rwandě, ropný vrt v Sýrii. „Snad největším ruským úspěchem v Africe,“ píše výše citovaný list „Corriere della sera“, „zůstává záchrana generála Haftara před ofenzívou Tureckem podporované Libyjské národní armády v roce 2019. Tisíc žoldáků a osm stíhacích bombardérů zabránilo znovusjednocení země. Na oplátku nyní kontrolují dva ropné vrty a Moskva usiluje o získání dalšího přístavu ve Středozemním moři po záchraně toho syrského přístavu před Islámským státem“. Existuje však ještě jeden aspekt, který není pro využívání těchto žoldnéřských organizací druhořadý, a to aspekt finanční náročnosti. „Klíčem k úspěchům dvojice Wagnerova Skupina-Putin,“ pokračují citované noviny, „je to, že nezatěžují státní pokladnu Moskvy. Cílem Wagnerovy skupiny je dostávat zaplaceno od zemí, kterým ‚pomáhá‘, a Moskva tomu pouze dává zelenou. Jednou z výjimek je Ukrajina. Tam to Moskva platí z vlastní kapsy“.

Na Ukrajině se Wagnerovým žoldákům říká „malí zelení mužíčci“, polovojenské jednotky v neoznačených uniformách, které zasáhnou a rychle zmizí, jako tomu bylo v únoru 2014 na Krymu a poté v Donbasu. V téže zemi však působí také kontraktoři soukromé společnosti Lancaster-6 se sídlem v Dubaji a někdejší americká Blackwater (nyní Academi), která je ve službách Kyjeva poté, co působila v Afghánistánu a Iráku.

Ve skutečnosti existuje mnoho zemí, ve kterých žoldáci – z nichž se v případě potřeby stávají profesionální zabijáci – „nacházejí práci“; většinou jde o země na periferii imperialismu, přičemž ale všechny žoldnéřské společnosti pocházejí z nejmocnějších zemí světa nebo v regionu, které na jedné straně hlásají demagogické ódy na mír, demokracii, „národní suverenitu“; a na druhé straně podněcují státní převraty, opakující se změny vlád, financují teroristické skupiny a pak proti nim bojují, když se změní politické poměry, a vysílají své vlastní armády do války ve spolupráci s polovojenskými organizacemi, neboť už dávno vědí, že válka, kterou rozpoutávají, je od počátku hanebná.

(1) Viz týdenní rubrika Dataroom, v „Corriere della sera“, 4. března 2022