Poznámky k rusko-ukrajinské válce

Reakce proti mobilizaci v Rusku

(«il comunista»; č. 175 ; prosinec 2022)

Ruské úřady se až dosud vyhýbaly vyhlášení mobilizace, protože se domnívaly, že ji nepotřebují, a protože považovaly desítky tisíc vojáků (pravděpodobně 200 000) bojujících na Ukrajině za dostatečné; to jim navíc umožňovalo udržovat fikci, že nejde o válku, ale o limitovanou „speciální operaci“. Tím, že se tato válka nedotkla velkých mas ruského obyvatelstva, měla tudíž omezené důsledky pro politickou stabilitu země. Západní sankce dokonce posloužily jako důkaz, že Rusko bylo napadeno USA a jejich spojenci.

Neúspěchy a ztráty utrpěné v bojích však nakonec donutily ruskou vládu vyhlásit koncem září „částečnou mobilizaci“ několika set tisíc záložníků (přesný počet nebyl uveden). Reakce byly okamžité: ve více než třiceti městech se konaly demonstrace proti mobilizaci, které vedly k více než tisícovce zatčení. Tyto reakce byly někdy násilné (vypalování náborových středisek atd.). Dne 15. 10. ve vojenském táboře ve městě Belgorod, nedaleko ukrajinských hranic, zabili dva mobilizovaní muži tádžického původu více než tucet vojáků, než byli sami zabiti; zdá se, že mobilizace má větší váhu v odlehlých regionech, což vzbuzuje silnou nespokojenost. Ve stejném táboře v srpnu stovka vojáků odmítla být vyslána do boje a ve videu odsoudila své nesnesitelné životní podmínky (1).

Kromě toho desítky tisíc lidí opustily zemi, aby se vyhnuly odvodu, a stále častěji při tom narážejí na zamítavý postoj… mnoha evropských zemí, které je odmítají nechat projít přes hranice. Na konci září byly Rusům zpřísněny podmínky pro vstup do Evropské unie. Evropský komisař pro zahraniční věci prohlásil, že „pokud chce ruský občan zůstat v EU déle než 90 dní, neměl by dostat vízum“. Ministr zahraničních věcí České republiky zase prohlásil: „Ti, kdo prchají ze své země, protože nechtějí splnit povinnost uloženou jejich státem, nesplňují kritéria pro přijetí humanitární pomoci“(2).

Ukrajinská vláda tlačí na evropské státy, aby odmítaly přijímat Rusy prchající před mobilizací. Ukrajinský velvyslanec ve Švýcarsku například požádal Švýcarsko, aby ruské zběhy nepřijímalo, protože představují „nebezpečí“(3).

Dokonce i samotná vláda v Kyjevě se potýká s řadou snah mužů o vycestování ze země (což válečný stav zakazuje mužům mezi 18 a 60 lety), aby nebyli posláni na frontu: v srpnu ukrajinská pohraniční stráž zadržela od začátku války více než 6 000 mužů, kteří se pokusili odjet do zahraničí (4)…

Buržoazní státy mohou být v konfliktu nebo ve válce, ale jsou pevně zajedno vůči těm, kteří se odmítají stát potravou pro děla.

Odpověď proletářů musí být třídní solidarita namířená proti všem buržoazním státům zapojeným do konfliktu!

(1) Viz dailymail.co.uk, z 16. 10. 2022

(2) Viz www.obsarm.info/spip.php?article409

(3) Tamtéž

(4) Tamtéž