Editions Programme - Edizioni Il Comunista - Ediciones Programa - Program Editions - Edice program

Zhodnocení bojů proti důchodové reformě ve Francii

Potřeba třídní orientace proletářských bojích

( Brožura č. 1 - Květen 2024,  formát A5; 44 stran; cena € 2 ) - pdf

Jako předmluvu uvádíme několik výňatků z článku ze dne 6. června s názvem Třídní metody, prostředky a cíle: o co vlastně jde?, který je reprodukován v této brožuře.

V současné situaci, po desetiletích kontrarevoluce, jsou klasické zbraně a metody boje proletariátem ignorovány, a to i tehdy, když je materiální silou společenských střetů nucen se jich spontánně chopit. Kolaborantské politické a odborové organizace, včetně těch takzvaně „bojovných“, které si „hrají na sociální dialog“, dělají vše pro to, aby tomu zabránily, někdy ve jménu rádoby efektivity, často ve jménu dodržování zákonů, které je třeba respektovat, aby se předešlo represím, vždy ve jménu posvátného principu demokracie: demonstrace musí zůstat pokojné, aby přilákaly co největší počet účastníků, je třeba se vyvarovat „excesů“, aby nevznikla možnost represe, stávky nesmí obtěžovat uživatele, pikety musí být pouze odrazující prostředkem či jakýmsi filtrem (ovšem nejlépe, když žádné nejsou), rozhodnutí na všeobecných shromážděních (dále VS) se musí přijímat tajným hlasováním a co možná nejvíce fragmentovaně (ještě „demokratičtější“ je, když se proletáři spokojí s tím, že budou poslouchat své odborové zástupce!). A na závěr je poslední zbraní referendum, jehož prostřednictvím by „občané“, tj. všechny třídy hozené dohromady, mohli vnutit svou vůli „vládcům“ a státu na základě volebních lístků.

Fakta ukazují, že tyto prostředky a metody ve skutečnosti boj oslabují, ba dokonce jej sterilizují a odsuzují k bezmocnosti.

Zápal boje je o to silnější, jeho razance o to větší, jeho síla a schopnost dosahovat solidarity a setkávat se s ní u ostatních proletářů o to mohutnější, a tudíž i jeho šance na úspěch o to vážnější, oč více se soustřeďuje na obranu proletářských zájmů a pouze na ně, tj. zájmů společných celé třídě těch „bez rezerv“, kteří nevlastní nic než svou pracovní sílu, kterou, aby dostali mzdu nezbytnou k životu, jsou nuceni prodávat nějakému šéfovi, jenž z jejího vykořisťování čerpá svůj zisk.

Coby vykořisťovaná třída mají proletáři zájmy, které jsou odlišné a protichůdné zájmům třídy vykořisťujících kapitalistů a jejich služebníků, jakož i zájmům středních a nižších tříd. Aby mohli hájit své zájmy, nesmí se proletáři nechat zastavit a odchýlit takzvanými „vyššími zájmy“ nebo „všeobecnými zájmy“, jako jsou zájmy podniku, lokální, regionální nebo národní ekonomiky: to jsou pouze zájmy kapitálu, tj. zájmy nepřátelské třídy, vykořisťovatelské třídy; hájit je nebo brát je v úvahu nelze než na úkor vykořisťované třídy, na úkor proletářských zájmů.

Mzda proti zisku, třída proti třídě!

Taková musí být perspektiva proletářů, nechtějí-li zůstat věčně podrobeni kapitalistům, chtějí-li mít možnost vymanit se z námezdního otroctví.

Ještě než se vůbec začne uvažovat o konečném cíli, který předpokládá revoluční svržení kapitalistické moci a nastolení diktátorské moci proletariátu na troskách buržoazního státu, nezbytně to vyžaduje, aby se každodenní boje odporu, i ty elementární, řídily odpovídajícími metodami, prostředky a cíli: aby tudíž posilovaly proletáře a oslabovaly kapitalistické šéfy a jejich stát.

Boj, který neohrožuje zisky nebo nenarušuje hladký chod ekonomiky a fungování státu, boj, jehož cílem je apelovat na „veřejné mínění“ nebo aby mu vláda „naslouchala“, není bojem třídního charakteru; není vůbec bojem, nýbrž pouhým procesím, obdobně jako při absurdních náboženských procesích pořádaných s cílem orodovat u nějakého svatého.

Naopak, je to pouze uplatnění třídní síly proletariátu, čímž lze nastolit příznivý poměr sil proti šéfům, buržoazní třídě jako celku a jejímu státu.

Za tímto účelem je nezbytné poukázat na metody a prostředky, které umožní organizaci a mobilizaci proletariátu dosáhnout takového příznivého poměru sil:

– vytvoření co nejvíce sjednocující platformy požadavky.

– stávka bez předem stanovené délky trvání, bez předchozího upozornění a bez dodržování tzv. „minimální služby“.

– řízení stávky stávkovým výborem zvoleným na všeobecném shromáždění a jemu také zodpovídajícímu se, nikoliv ustaveným odborovými byrokraty, a nezávislým na vlivu kolaborantských organizací; účast všech pracujících na organizaci a průběhu stávky.

– organizace účinných a masivních piketů před podniky, které by zabránily vstupu stávkokazů, a tím skutečně zablokovaly veškerou činnost a umožnily by odolat policejním zásahům.

– usilování o aktivní solidaritu ostatních proletářů (nikoliv „veřejnosti“ nebo „uživatelů“ či všech tříd hozených dohromady), zejména proti policejní a soudní represi, a o co nejširší rozšíření stávky.

V této brožuře přebíráme obsah brožury vydané francouzskými soudruhy v červnu 2023: Bilan de la lutte contre la réforme des retraites. Nécessité d’une orientation de classe dans les luttes prolétariennes (k dispozici na webových stránkách strany: https://www.pcint.org).

Červenec 2023

Il comunista - le prolétaire - el proletario - proletarian - programme communiste - el programa comunista - Communist Program

Top - Home - Back to Czech Page  -  Back to Statements - Back to Publication catalogue - Back to Texts and Theses - Back to Themes